Návrh usnesení Senátu ke způsobu zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů kandidátů na člena Rady České televize a Rady Českého rozhlasu
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 10:49:21 – 11:01:18:
Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane 1. místopředsedo Senátu, dámy a pánové, já se omlouvám, že možná v úvodním slovu budu trochu delší, ale historie změn zákona o České televizi a Českém rozhlasu si to zaslouží. A zaslouží si to i mnohé senátorky a senátoři, kteří se podíleli na této změně, která dnes pokračuje tím, že budeme, předpokládám, někdy na konci tohoto roku rozhodovat o tom, kdo se stane členem Rady ČT a jak to bude s Radou ČRo se uvidí.
S tím, že zároveň to slovo moje bude trošku delší, protože to může být jakási informace i pro veřejnost a pro ty, kteří případně by se do toho procesu chtěli zapojit. To znamená, věřím, že to bude mít i nějaký edukativní efekt. Nebo Edukační efekt. Asi víme všichni, že s účinností od 1. října roku 2023 novelou zákona 483/1999 Sb., o České televizi, a zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, kterou jsme v Senátu schválili na 13. schůzi, která se konala 23. června 2023, byla svěřena Senátu nová kompetence – podílet se na složení Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. A Senát tak bude volit 6 z 18 členů rady České televize a 3 z 9 členů rady Českého rozhlasu. A to, že můžeme tyto členy a budeme tyto členy volit potom souvisí s nějakými procedurami, které musí proběhnout, na které se budeme jednak na jednání pléna Senátu a potom na jednání minimálně dvou komisí Senátu. Po nabytí účinnosti tohoto zákona – a ten zákon nabude účinnosti 1. října 2023, má Senát celkem 3 měsíce na to, aby v té první fázi zvolil 3 nové členy Rady České televize, protože počet radů České televize se zvyšuje na 18. A dále potom budeme volit ještě další 3 členy Rady České televize, které budeme volit na současná místa, která budou neobsazená, protože budou s účinností zákona nebo ke dni účinnosti zákona volná. To znamená, čeká nás volba 6 členů Rady České televize. A jak to bude s radou Českého rozhlasu se uvidí až po té, co Rada Českého rozhlasu, a to nejpozději do 3 měsíců od účinnosti toho zákona, losem určí 6 míst pro Poslaneckou sněmovnu a 3 místa pro Senát, která budou volena tím pádem Senátem, do nichž bude Senát volit nové členy, až se ta místa uvolní. Protože my nevíme, která místa po tom losování v Radě Českého rozhlasu připadnou Senátu, tak dneska tím pádem ani nevíme, kdy ta místa budou volná, protože je tam nějaké funkční období, a tím pádem ani nevíme, kdy a kolik lidí do Rady Českého rozhlasu budeme volit. Takže tolik k vysvětlení, jak je to s Radou Českého rozhlasu a proč dneska nemůžeme říci, jak to bude vypadat s tou volbou a kdy vlastně ten volba proběhne. V souvislosti s účastí veřejnosti na procesu volby členů rad, jak České televize, tak Českého rozhlasu, podávají podle zákona návrhy na kandidáty, na členy Rady právnické osoby. A před tím, před změnou tohoto zákona to byly organizace a sdružení. A teď je tam nová věc, a to je: ?Od jejich vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let.? Alespoň 10 let je novinka. Já to tady zdůrazňuji, protože to možná poslouchají i občané nebo zájemci mimo jednací místnost Senátu. A je důležité, že dneska už to, po přijetí tohoto zákona, nemůže navrhovat kterákoliv právnická osoba, ale musí mít v době podání návrhu alespoň 10 let od svého vzniku. A další podmínkou je, že tyto právnické osoby představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Opět je to citace ze zákona, opět to tady opakuji nejenom pro to, že byste to vy nevěděli, ale protože to je důležité pro to, aby ten proces probíhal v pořádku a abychom třeba sem nedostávali návrhy, které nebudou splňovat tyto podmínky, protože pokud by se tak stalo, tak by vlastně nemohly býti přijaty a nemohly by býti potom vyhodnoceny. Návrhy budou moci tyto organizace předložit ve lhůtě do 30 dnů. Dosud to bylo 15 dnů, to je opět změna, čili do 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů. A to způsobem stanoveným usnesením Senátu. A teď jsme u toho, proč tady dnes sedíme. To znamená, aby předseda Senátu mohl zveřejnit výzvu předsedy Senátu k tomu, aby mohly být předkládány ty návrhy, tak k tomu musí mít stanoven způsob, jak to má udělat. A ten způsob logicky stanovuje plénum Senátu, které je nejvyšším orgánem ze všech orgánů Senátu. A právě dneska budeme dělat. A podle toho se potom budeme řídit. Jak zákon o České televizi, tak stejně i tak zákon i o Českém rozhlasu tedy předpokládají, že Senát přijme usnesení, to budeme dělat za chvíli, kterým stanoví předsedovi Senátu pravidla, jimiž se předseda musí při zveřejňování každé výzvy pro předložení návrhu řídit. Opět je to tak tedy jinými slovy, že my teď příjmeme usnesení, které bude dlouhodobě používáno. Poprvé bude použito vlastně 2. října, kdy já vydám tu první výzvu, pokud to dneska schválíme. Ale bude potom využíváno dlouhodobě, to znamená, už se nebude přijímání tohoto usnesení opakovat. A proto z tohoto důvodu já dneska předkládám návrh usnesení Senátu, který máte v příloze a který právě tato pravidla ohledně způsobu zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů kandidátů na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu obsahuje. A je to ten bod 1 toho usnesení, které vy máte k dispozici. A teď, aby to usnesení mělo logiku, aby bylo dlouhodobě funkční, tak samozřejmě probíhaly před tím debaty dvojího typu. Jednak aby to bylo legislativně v pořádku a maximálně podobné nebo obdobné tomu, jak to probíhá v celé Poslanecké sněmovně, protože nejhorší, co můžeme udělat, že stanovíme úplně pravidla a jiné postupy, než má Poslanecká sněmovna, kde si na to ty organizace už zvykly. A ta druhá věc je, že pokud má to usnesení projít, tak je potřeba to projednat s orgány Senátu. A orgány Senátu, se kterými jsme to vlastně my projednávali kromě neformálních debat byly naše dvě komise, kterých se bude tato věc přímo týkat. Ta první komise je Komise pro sdělovací prostředky a ta druhá komise je Komise volební. A to právě všechno je zapracováno i v bodu 2 tohoto usnesení. Body 3–5 toho usnesení pak Senát žádá rady, aby neproděleně předsedu Senátu informovaly o změnách v radě, a předsedovi Senátu, aby oznamoval Poslanecké sněmovně a radám jména zvolených členů rad. A konečně aby seznámil s tímto usnesením předsedkyni Poslanecké sněmovny, předsedu Rady České televize a předsedu Rady českého rozhlasu. Návrhem na usnesení se potom jako ten garanční výbor zabýval organizační výbor, který vzal návrhy na usnesení obou dvou komisí. V podstatě si je osvojil. A vy ten návrh máte před sebou. A ten návrh toho návrhu. A teď se dostávám k tomu, co je dneska kruciální – souhlasí s návrhem toho usnesení Senátu ke způsobu zveřejnění výzvy předsedy Senátu, tak jak jej máte předložen, doporučuje Senátu Parlamentu, aby ten návrh schválil, a pověřuje předsedu Senátu, aby odůvodnil na schůzi Senátu ten návrh toho usnesení, což jsem právě udělal. To usnesení nemusím číst, protože je to usnesení výboru, tudíž není potřeba, aby bylo znovu čteno, neboť ho máte všichni k dispozici. Jak jsem říkal, je podpořeno i usneseními dvou komisí, o kterých jsem se už zmiňoval. Pokud by tady padl dotaz na to, jak bude vypadat samotná výzva, tak ta výzva je velmi stručná. Vychází právě z toho usnesení Senátu, které teď budeme schvalovat. Bude vydána 2. října. A od té doby poběží lhůta 30 dní. A poslední informace pro všechny nejenom v sále, i mimo sál, je, že v té výzvě – zatím se to připravuje, protože bude vydána až 2. října – bude i odkaz, který umožní vše vybavit elektronicky včetně toho, že tam bude odkaz na přílohy, které samozřejmě ty organizace, které budou navrhovat ty členy Rady České televize a později i členy Rady českého rozhlasu, musí vyplnit, aby mohla ta přihláška, respektive to podání o žádost o nominaci nebo o členství v Radě České televize, aby mohlo být přijato a následně vyhodnoceno. Poslední věc, na kterou se také mnozí ptají – co budeme dělat, když bude hodně přihlášených?
Neboť zvykem Senátu je, že v případě, že někdo je nominován, má také právo vystoupit na plénu Senátu. My ve svém jednacím řádu jako Senát nemáme k dispozici žádný orgán Senátu v podobě nějakého výboru, který by mohl v uvozovkách předvybrat z těch přihlášených nebo nominovaných nějaký počet, o kterém se potom přímo plénum Senátu baví. Proto jsme se dohodli na tom, že se počítá s tím, že o všech těch nominovaných bude potom rozhodovat plénum Senátu, bude mít pravděpodobně v nějaké podobě k dispozici usnesení Komise pro sdělovací prostředky, podle toho, kolik těch lidí bude, se budeme bavit o tom, jakým způsobem by to projednávání na plénu Senátu vypadalo. Obecně bylo zvykem, že aspoň nějaký minimální čas každý nominovaný dostal, takže prosím, buďte na to připraveni. Připadá mi to z hlediska našeho jednacího řádu i z hlediska nějaké kontinuity jednání Senátu ve všech jiných případech, kdy jsme někoho nominovali a předtím vyslechli, jako nejlogičtější, že tomu ten čas, i když třeba může být delší, než bychom byli normálně zvyklí, věnovali. Tolik ode mě, trochu delší úvodní zpráva. Děkuji za pozornost.
čas 11:09:57 – 11:10:37:
Já jsem jenom chtěl v podstatě zopakovat to, co říkala paní senátorka Marvanová, že je to historická chvíle, že dochází k plnému naplnění smyslu veřejnoprávních médií z hlediska jejich ochrany a zároveň i z hlediska pozorování toho a kultivace veřejnoprávních médií. Zároveň ještě dodám jednu věc, chci poděkovat všem senátorkám a senátorům, byla to zejména naše Komise pro sdělovací prostředky, ale i další, za to, jakým způsobem se na změně toho zákona, který dal ty pravomoci Senátu, podíleli. Děkuji.