Návrh zákona o státní službě

čas 10:42:06 – 10:46:39:

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já k tomu zákonu si dovolím snad říct jenom to, že je vlastně obrázkem stavu politiky v této zemi a ukázkou toho, že byť to bylo deklarováno, tak se v podstatě nic nezměnilo nebo probíhají změny k horšímu.

Samozřejmě ta první otázka, která vás asi napadla, když jste ten zákon četli, je, proč ten zákon už dávno nebyl schválen a proč už předchozí vlády neudělaly něco s tím, abychom měli nějakým způsobem státní správu ošetřenu zvláštním zákonem. Pokud se to nepodařilo – a má to nějakou historii, kterou si možná připomínáme, souvisí to i s odstupem poslední politické vlády a s tím, jakým způsobem se tak stalo, tak se dostáváme k té současnosti, kde vlastně do prvního čtení byl předložen jakýsi zákon o státní službě na nátlak pana prezidenta, kterému se tento současný nelíbí, a byl v úplně jiné podobě, než ho tady máme dneska před sebou, protože se řeklo, že se to potom v Poslanecké sněmovně dodělá. A to, co máme před sebou, to je ten dodělek, který proběhl v Poslanecké sněmovně, byť se samozřejmě na něm podílela i ministerstva. Těch chyb, které tady byly citovány, je celá řada. My dneska v Senátu jsme v situaci, která – kdyby byla nebo měla být akceptována Poslaneckou sněmovnou, tak vzhledem k posledním vystoupením vůči senátním návrhům by tady bylo podstatně rušněji a možná bychom se o sobě leccos pěkného dozvěděli… Všimněte si, pane poslanče, že tady se tak neděje.

Nyní k tomu vlastnímu zákonu. Těch chyb má spoustu. Já osobně jsem zastáncem toho, že jediné rozumné řešení, které jsme bohužel odmítli, bylo se tím zákonem nezabývat. Nyní každý z nás bude zápasit s tím, zda má přistoupit na nějaký politický kompromis nebo nemá a do jaké míry mu to jeho svědomí dovolí. Přesto si myslím, že by bylo zejména dobré, abychom si z té současné situace vzali některá poučení. Jedno je zvláště pikantní. Týká se zase zejména poslanců, ale i některých senátorů. Tento zákon, pokud něco dobrého přináší, tak přináší jasný důkaz toho, že není možné a není logické chtít, aby politik předtím, než bude o nějakém zákoně hlasovat, dopředu řekl, jakou bude mít podobu a řekl, že pro tu podobu bude hlasovat. Jinými slovy ukazuje se, že model rekonstrukce státu nemůže fungovat, protože ten život je jiný než by někteří chtěli a my nikdy nevíme, co nás v tom životě potká. Tak bych byl velmi rád, abychom si to uvědomili. Nakonec i stanovisko Rekonstrukce státu k tomuto zákonu, který si – doufám – všichni přečetli, který – doufám – si přečetli i poslanci, kteří podepsali to, pro jaký zákon o odpolitizování státní správy budou hlasovat, nyní máme k dispozici a jasně říká, jaké představy měla Rekonstrukce státu, nenaplňuje.

Tolik moje krátké povídání k tomuto zákonu. Jinak, pokud by se náhodou stalo a dostal se do podrobné rozpravy, tak přestože obsahuje mnoho vad a chyb – o některých tady mluvil i pan kolega Bratský, případně i pan kolega Michálek, tak já jsem si také dovolil připravit jeden pozměňovací návrh, který odstraňuje podle mě naprosto nelogickou nerovnoprávnost mezi zaměstnanci obcí i s rozšířenou působností, mezi úředníky a mezi úředníky jiných obcí, z nichž jedni mají nárok se podílet na první systematizaci a získávat řekněme pracovní poměr a za jiných podmínek, než ti druzí. Můj pozměňovací návrh to odstraňuje. Pokud se dostaneme do podrobné rozpravy a bude možné o tomto návrhu hlasovat, tak ho samozřejmě ještě podrobněji zdůvodním. Děkuji za pozornost.