Praha, 14. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (Tisk č. 139)
čas 16:56:36 – 16:59:47:
Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Senát jako zákonodárné těleso funguje většinou tak, že ne úplně všichni jsme schopni přečíst všechny návrhy zákonů a dalších tisků, které tady projednáváme. Pokud některý zákon nedokážeme podrobně prostudovat, aspoň já se tak chovám, potom se člověk orientuje jednak podle toho, co říkají důvěryhodné instituce, co říkají třeba důvěryhodní kolegové a kolegyně, příp. jiné osoby.
Potom to rozhodování je někdy velmi jednoduché, protože ten názor je v podstatě shodný ode všech. Někdy je to složitější, protože ty názory svým způsobem liší, někdy je to skoro nemožné. Já mám pocit, že dneska jsme v tom třetím případě, kdy to je skoro nemožné, protože to, co máme k dispozici, dneska dle mého názoru vám neumožňuje, nebo mně aspoň neumožňuje odpovědně pro nějakou z variant hlasovat, protože jenom když si vezmu to, co dneska já jako člověk, který se zabýval tímto zákonem středně hluboce, mám k dispozici, tak mám k dispozici pozměňovací návrh Jitky Seitlové, která říká, že jsou tam nějaké technické nedostatky. Pak mám k dispozici pozměňovací návrh Elišky Wagnerové, která říká, že některé věci nejsou v souladu s evropským právem. Pak je tady pozměňovací návrh senátorky Aleny Dernerové, která říká, že je potřeba některé věci doplnit, některé věci opravit. Pak je tady stanovisko zástupce ministerstva financí, pana Jiřího Berana, který říká, že některé věci jsou problematické, tudíž není možné úplně věřit tomu, že ty dlužnické registry, jak jsou uvedeny v senátním tisku, jsou v pořádku. A pak jiným způsobem to říká předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů. A to znamená, že těch věcí, které by bylo potřeba, pane ministře, opravit, je velká spousta. Myslím si, že ta chyba bude asi někde jinde než v Senátu.
Můj názor je, že v podstatě by bylo nejlepší a nejčistší, kdybyste ten návrh toho zákona stáhl, protože to je správně. To, co jste předložil, pokud někdo pro to má odpovědně hlasovat, nechce se pustit do nějakého dobrodružného způsobu opravování, tak udělá věc, kde si není jistý, zda dělá dobře, nebo špatně. Takže já jsem se rozhodl, že nakonec udělám to, že se svými pocity s vámi podělím, protože si myslím, že jednak je dobře, když to budete vědět Vy, ale ještě lepší je, když to uslyší aspoň jeden z ministrů této vlády, protože zase na jeho obranu si dovolím říci nakonec, že to není první případ, kdy tímto chaotickým způsobem jsou přijímány, resp. vládou navrhovány a v Poslanecké sněmovně schvalovány některé normy. Bylo by velmi dobře, zejména pro tento státu, kdyby tomu už konečně byla udělána přítrž. Protože to projednávání v Senátu je potom velmi komplikované a nás to přijímání různých kompromisů příliš nebaví. Takže, pane ministře, omlouvám se, že to padlo zrovna na Vás, to mé vyjádření, ale takhle to cítím a vám děkuji za pozornost.
čas 17:19:36 – 17:21:22:
Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji panu ministrovi, že umožnil mi tím reagovat na to, co řekl. Já bych na to reagoval takto. Vážený pane ministře, kdybych nesouhlasil se smyslem toho zákona, tak bych navrhl zamítnutí. Já jsem nic takového neudělal. Já jsem v nadsázce, protože to nemůžete ze zákona udělat, v nadsázce řekl, že bych byl nejraději, kdybyste ten zákon stáhl. A neudělal jsem to proto, že bych nesouhlasil s jeho smyslem. Je mi naprosto jasné, a nakonec to dokumentuje to hlasování Poslanecké sněmovny, že ten zákon je potřeba. Problém je v tom, že je nekvalitní. Že to prostě není dobře udělané. Že my nějakou neřest, něco špatného v tomto státě chceme odstranit – a místo toho, abychom to udělali pořádně a bylo to promyšlené, tak to neděláme promyšleně a děláme to s vadami.
To, co se tady dneska děje, tak není vyjádření odporu vůči myšlence a smyslu toho zákona, ale je to vyjádření senátorek a senátorů nespokojenosti s tím, jakým způsobem je ta práce odvedená. A to je všechno! To znamená, není to v žádném případě, a já se proti tomu velmi ohrazuji, nic proti tomu, nebo resp. vyjádření našeho názoru, že není potřeba bojovat proti šmejdům, že není potřeba bojovat proti nekřesťanským dluhům a že není potřeba bojovat proti tomu, aby tady někdo manipuloval s osobami, které se prostě ve finanční oblasti příliš neorientují. Je to o tom, že je potřeba ty věci lépe odpracovat, lépe připravit.