Zákon o pedagogických pracovnících

čas 10:39:38 – 10:54:04:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Když jsem tuto debatu poslouchal, protože jsem také bývalý učitel, tím pádem i pedagog, nenapadlo mě prostě jiné vyjádření, než že cesta do pekel bývá lemována dobrými úmysly.

A teď se to pokusím trošku vysvětlit. A začnu školským logopedem. Ale dopředu upozorňuji, že to nevidím jako největší problém toho zákona, že tam jsou problémy větší. Takže zkusím to říci nějak sevřeně. Co se týká fungování školy, je pravdou, že dnes ve školách máme daleko více dětí s různými poruchami, než tomu bylo dříve. A já nebudu rozebírat, čím je to způsobeno. Proto se doporučuje, aby ve školách, a já to velmi podporuji, fungovali speciální pedagogové. Ti speciální pedagogové mohou být různě orientováni, na různé typy vad, respektive nedostatků, které děti mají. Ve škole působí a jsou tam proto, aby vytvářeli podmínky, aby se odhalily ty děti, které mohou mít nějakou vadu nebo nějaký problém. Ať jsou to poruchy pozornosti, ať jsou to poruchy řeči, poruchy třeba pohybového ústrojí. A následně potom speciální pedagogové dělají vše pro to, aby škola vytvořila podmínky i pro studium těchto dětí, které je plnohodnotné a v pořádku. A potom také dělají vše pro to, aby se tyto děti dostaly k odborníkům, kteří je vyšetří. Což může být klinický logoped, což může být někdo, kdo se zabývá vadami pohybového ústrojí, to znamená nějaký ortoped. Jestli se mu říká také ?klinický?, nevím. Což může být někdo, kdo se zabývá poruchami chování apod. A takto by to mělo fungovat. Proto podle mého názoru není ve škole v tuto chvíli, a já to nevidím ani jako nutnost, žádný školský etoped, žádný školský psychoped, žádný školský ortoped. Není ve škole. A nevím, proč by tam měl být školský logoped, protože to všechno je tak, že to dělá ten speciální pedagog, který má nějakou odbornost, kterou si třeba udělal. A takto se o děti stará a pečuje. A ten název neexistuje, nemáme ho tam dnes a sám Lumír Kantor říkal, že to funguje, že tam, kde to mají školy zařízené, tak to normálně probíhá. A buď normálně ti citlivější kantoři, kteří mimochodem také mají, já se k tomu potom také dostanu, psychologické a pedagogické vzdělání, tak potom ti speciální pedagogové vytipovávají ty děti, které by mohly mít nějakou vadu nebo nějaký problém. A následně je posílají odborníkům. A my tu najednou vytrháváme jednu skupinu, která bude mít školského logopeda. A nemáme toho školského etopeda a nemáme školského psychopeda. To je také budeme zavádět? Nebo co se bude dít?

A prosím pěkně, nezaměňujme to nikoli se školským, ale školním psychologem. Školní psycholog je psycholog, který funguje ve škole. A je to psycholog, který má normálně vystudovanou psychologii. Školní logoped by mohl být klinický, pozor, školní logoped by mohl být klinický logoped pracují ve škole. Školský logoped není klinický logoped pracující ve škole, to je někdo jiný. A to je ten problém. Čili nezaměňujme školního psychologa a nedávejme ho na úroveň školského logopeda, protože to by musel být školský psycholog, který nemá vystudovanou psychologii, ale je tam jakoby jako takový psycholog, který posílá potom ke skutečnému psychologovi. A tak to není. Ve škole je psycholog, který je skutečně vystudovaným psychologem. Zatímco ten školský logoped není klinickým logopedem. Já na to jen upozorňuji, abychom si v tom udělali jasno, jak to je. To znamená, není možné tyto dvě věci, kategorie srovnávat. Když se to stane, bude školský logoped, dobře. Bude to větší nepřehled, děti a rodiče se v tom nakonec nějak zorientují, nestane se něco fatálního. Akorát tam vzniká dysbalance oproti etopedům, oproti ortopedům, oproti dalším skupinám, který bude způsobovat chaos. A to je celé. A já tomu nerozumím, proč se tak děje, jestli si někdo za každou cenu myslí, že není schopen speciální pedagog, který doporučuje, aniž by se nazýval ?školským logopedem?, vyhledávat lidi, kteří potřebují pomoc klinického logopeda. Tak dobře, tak to tak udělejme. Já jsem přesvědčen, že to není dobrá cesta. Že je to cesta, která povede ke zmatení a k tomu, že v tom bude menší přehled. A proto jsem přesvědčen, že by speciální pedagogové měli fungovat ve školách jako speciální pedagogové bez jakýchkoli přívlastků. A proto navrhuji, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, aby obecně školský logoped byl z toho zákona vyňat, protože to nemá žádnou logiku, protože tam nemáme, a opakuji se, ani školského etopeda, ani školského psychopeda, ani školského ortopeda, když to přeženu. Prostě nemáme je tam. Tak to prostě je. A jestli to chceme udělat, je to ten dobrý úmysl, jak jsem o něm přesně mluvil. Můj názor je, že nevede k ničemu lepšímu, ale nikomu názor neberu. A říkám znova, že to pro mě není dnes z hlediska zákona úplně hlavní téma. A pokud by tam školský logoped zůstal, tak jsem připraven i zákon podpořit, protože ten úmysl je dobrý a snad se v tom nějak zorientují.

Osobně ještě poslední věc, byť to nechci zdržovat. Já osobně mám s naší dcerou osobní zážitek, kdy jsme chodili ke speciálnímu pedagogovi, který se cítil být klinickým logopedem, tudíž ji pořád odnaučoval ráčkovat a pořád se to neměnilo a pořád to nešlo. Až nakonec já jsem s dcerou náhodou potkal klinického logopeda, který poznal, že má tady tu krátkou uzdičku nebo jak se tomu říká. Ti ji to prostřihli a v tom okamžiku ona normálně začala. Ale tento logoped, který si myslel, že je klinickým logopedem, to prostě nepoznal. A my jsme rok dělali ?dt, dt, dt? a k ničemu to nevedlo. Tak na to upozorňuji. A toto se zavedením školského logopeda může jedině zesílit. To přesvědčení, že jsem tím logopedem, který to všechno umí, a není potřeba už jít za klinickým logopedem. Dobře, v tomto smyslu souhlasím s panem profesorem Pirkem, že to může být i nebezpečné. Ale je to prostě na každém. Já to nevidím jako zásadní problém.

Co vidím jako zásadní problém, a zatím to tady vůbec nezaznělo, a vidím v tom absolutní vnitřní rozpor, tady skoro všichni mluvili o tom, jak to učitelství je náročná profese, jak se to musí umět, jak ti lidé v nějakém okamžiku dokážou s těmi dětmi pracovat, jak musíme o děti dbát a tak dále. A pak v zákoně zavádíme, že je možné, aby na základě posouzení jednoho ředitele člověk, který nikdy neučil, nemá pedagogické vzdělání, neabsolvoval žádnou psychologii, žádnou pedagogiku ani nic takového, mohl jít na tři roky učit. Na tři roky může jít učit a je plně kvalifikovaný. Je to prostě pro mě neuvěřitelná věc, vůbec tomu nerozumím. Je to popření základních kvalit pedagoga, který nejen učí, ale také vychovává. A abyste mohli vychovávat, tak na fakultě, kterou studujete, já jsem studoval matematiku a fyziku, také máte pedagogiku, psychologii a docela těžké zkoušky z těchto předmětů. Abyste dokázali s tím dítětem, které je nějaké, pracovat. A teď najednou my v tom zákoně zavádíme, že je možné, když se ředitel zdá, že tento inženýr strojař by mohl učit matematiku, tak může jít klidně učit matematiku a tři roky je uznán za kvalifikovaného. Tři roky je uznán za kvalifikovaného. A když do třech let si neudělá pedagogické studium nebo něco jiného, tak potom učit jako kvalifikovaný nemůže. Takže my říkáme, jak to tady krásně řekl, pojďme najít nějaké další cesty k učitelství, k učitelství nechť vede mnoho cest, takže bychom mohli také k lékařství dát mnoho cest nebo k řízení auta by mohlo vést mnoho cest. Že bychom některé nechali bez řidičského průkazu tři roky řídit auto, protože ten, kdo provozuje tu automobilovou dopravu, si myslí, že on dobře řídí auto. A já uznávám, že to může být pravda, že ten, kdo provozuje automobilovou dopravu, což je ten ředitel, může najít někoho, kdo nemá řidičský průkaz a on řídí lépe auto, než kdo má řidičský průkaz. Ale pak jednou najde někoho, kdo nemá řidičský průkaz a neumí řídit to auto. A pak se tedy stanou hrozné věci, rozumíme si? To prostě není možné bez řidičského průkazu. Protože ten sice nemusí dobře řídit auto, ale aspoň má nějaké základní znalosti. A my teď říkáme, že jediný člověk, byť je to ředitel školy, řekne: ?Ty můžeš tři roky kvalifikovaně učit.?

A ještě tam máme druhou věc, a to tu, že když někdo udělá v rámci učitelského studia bakaláře, to znamená, absolvuje tři roky lékařské fakulty, kdybych to zase přirovnával, nebo tři roky právnické fakulty, že najednou může plnohodnotně dělat tři roky právníka nebo plnohodnotně operovat, byť není ještě hotový. Ještě není vyučený učitel, má jenom bakaláře a už může plnohodnotně učit. To tam, prosím vás, máme v tom zákoně. My degradujeme učitelské povolání tím zákonem.

Já se cítím velmi dotčen a cítím to jako osobní degradaci, když najednou poté, co jsem absolvoval studium psychologie, pedagogiky a tak dále, je možné, aby někdo další, kdo prostě to studium nemá, neabsolvoval, tři roky mohl učit. A prostě je mi líto všech kantorů, kteří to udělali. A argumenty, že nemáme kantory nebo argumenty, že pedagogické fakulty nedělají to, co mají, to prostě nejsou přijatelné argumenty, protože přistoupením na tyto argumenty a ústupkem těmto argumentům znamená, že snižujeme úroveň vzdělávání. K ničemu jinému to v průměru nemůže jít, než že snížíme úroveň výuky a úroveň vzdělávání.

To znamená, pokud jsem něco říkal o logopedovi, dobře, ale pokud my opravdu, a já tady navrhuji další pozměňovací návrh, připustíme, že je možné, aby člověk, který nemá vystudovanou pedagogiku a psychologii, tři roky na základě souhlasu ředitele jako kvalifikovaný učitel učil, tak se prostě dostáváme z hlediska úrovně našeho školství a to, jak my bereme učitele vážně, úplně někam jinam, než jak o tom tady mluvíme. Úplně někam jinam. To potom ty naše řeči jsou tady a skutečnost je tady. To znamená, jsi inženýr, pojď učit. Máš jiné vzdělání, pojď učit, není s tím žádný problém, můžeš, tři roky to zkusíme, pak uvidíme. Tak to tam máme nastaveno. A já neříkám, že mezi těmi lidmi nemohou být dobří učitelé, vůbec ne. Znám je, dovedu si je představit.

Mimochodem dnes mohou učit tito lidé, ale jako nekvalifikovaní učitelé. To není tak, že by nemohli. Ale takhle to dnes máme. A proč prostě z nich najednou děláme kvalifikované? Která jiná profese by to strpěla? Lékaři? Řidiči? Právníci? Jak to tedy je? Je učitel důležitý a dělá významnou práci? Je to poslání, nebo to není poslání a není to významná práce, protože když si to ředitel usmyslí, může to dělat v podstatě každý, kdo má magisterské studium? Takto to tam máme postaveno, takto to tam máme napsáno.

Takže buď ta slova a činy jsou v souladu, nebo nejsou v souladu a na něco si jen hrajeme. A my si tady tímto zákonem hrajeme na to, že jsou učitelé důležití. Nejsou důležití. Může to dělat na základě rozhodnutí ředitele každý, kdo má magisterské studium. A tři roky. A kvalifikovaně. Tak to tam je napsáno. A tohle my chceme schválit. Já nemůžu pro ten zákon hlasovat, pokud to tam zůstane. Nemůžu pro něj hlasovat, protože bych se styděl před těmi kantory, kteří vystudovali školu, vystudovali pedagogiku, psychologii, všechno, dřeli, dělali zkoušky. A najednou někdo přijde a řekne: ?Můžeš učit, pojď, bez problémů, tři roky, když to nevyjde, nic se neděje.? Takhle to chceme? Já tomu prostě nerozumím a myslím si, že to prostě není.

Mimochodem Strategie 2030 plus. Přečtěte si Strategii 2030 plus. Tam je ta část Strategie vzdělávací politiky, Strategie Linie 3, Podpora pedagogických pracovníků. Je to asi 30 stránek o podpoře pedagogických pracovníků, jak musí mít další vzdělávání, jak se musí vzdělávat, jak na sobě musí pracovat. To tam je napsané na 30 stránkách. A výsledkem je, že říkáme: ?Pojď učit, tři roky můžeš kvalifikovaně.? Poté, co tam máme 30 stránek, Strategie 2030 plus a tak dále. Neuvěřitelné. Pro mě neuvěřitelná věc. A nechápu, jak to může procházet, jak pro toto můžeme hlasovat. Jsem přesvědčen, že to je cesta do pekel. Snížení úrovně. A pokud na něčem skutečně záleží, a tady to potvrzuji, tak je to o tom, jak budeme vychovávat mladé lidi. A jestli my ustoupíme z nároků na učitele, tak ustupujeme z nároků na ty děti. Jestliže ustoupíme z nároků na učitele, ustupujeme z nároků na kvalitu výchovy a vzdělávání. A jestli tohle uděláme, tak uděláme to nejhorší, co můžeme udělat.

Děkuji za pozornost.

čas 11:54:17 – 11:58:41:

Vážený pane předsedající, pane ministře, já taky jenom už technicky spíše nějak zopakuji, protože jsem to neudělal podle mého názoru dostatečně jasně, jaké předkládám pozměňovací návrhy.

Co se týká logopedie, to tady za mě řekla Jitka Chalánková, takže já k tomu už nic dalšího říkat nebudu. Pouze řeknu, že v podstatě souhlasím s tím, co tady říkal pan senátor Ondřej Šimetka, s tím, že ta moje představa byla taková, že tady je speciální pedagog bez přívlastků, který dělá vlastně to, co tady bylo popsáno, a to nejen v oblasti třeba vad řeči, ale i v jiných oblastech. To je k tomu všechno. Znova říkám, že to nepovažuji za nějakou zásadní věc, zásadní problém. Mimochodem, paní předsedkyně Horská, prostřednictvím pana předsedajícího, velmi pečlivě jsem poslouchal, co jste říkala, byť jsem nebyl přítomen přímo v jednacím sále.

Teď ta druhá věc, ta se týká toho mého druhého pozměňovacího návrhu. K tomu mám několik poznámek. První je, aby to bylo úplně jasné, i za současně platného zákona může vysokoškolák, který absolvoval magisterské studium učit. Může i učit. Jako nekvalifikovaný, ale může učit. To není tak, že by to nebylo možné, nejsem si jistý, že to bylo úplně zřejmé, že i dnes je tedy možné z řad, ale nejsou kvalifikovaní a měli by si potom dodělat kvalifikaci ve svém vlastním zájmu, aby potom mohli být odměňováni stejně jako kvalifikovaní. To je první věc.

Druhá věc, co dělá můj pozměňovací návrh? Můj pozměňovací návrh, pokud by byl přijat, způsobuje, že není možné někoho, kdo má magisterské studium, okamžitě vzít jako kvalifikovaného učitele na tři roky z rozhodnutí ředitele, ale, prosím vás, týká se to jenom těch předmětů, které jsou, řekněme, neodborné, resp. předměty, jako je matika, chemie, fyzika a podobně. Ale netýká se to učitelů odborných předmětů, netýká se to učitelů praktického vyučování, netýká se to učitelů odborného výcviku. To všechno je v pohodě, tam ti odborníci mohou jít učit, protože ti nejsou, ti, co absolvovali pedagogické fakulty, protože to musí být lidé, kteří učí ty odborné předměty. Tam to všechno zůstává. To znamená, ten pozměňovací návrh se týká pouze toho, že to není možné u magisterského studia, ti, kteří nemají pedagogické vzdělání, v případě, že to jsou ty základní předměty, které absolvujeme v rámci standardního vzdělávání. Jinými slovy, nejsou to ty odborné předměty. Pak se to týká těch absolventů bakalářského studia, kteří pokračují v magisterském studiu, ale ještě nemají vystudováno. Ti rovněž by nemohli jako kvalifikovaní učitelé učit. Ale jako nekvalifikovaní mohli. To jsem chtěl upřesnit, aby bylo jasné, že ten pozměňovací návrh šmahem se zdaleka netýká všech a všeho, ale naopak učitelé odborného výcviku a tak dále, učitelé odborných předmětů mohou.

Třetí věc, na kterou jenom upozorňuji, protože si nemyslím, že to všichni z vás prostudovali. Ten zákon jako takový již dnes obsahuje výjimky. Ty výjimky se zase týkají výkonných umělců například. Ten může učit, výkonný umělec, normálně. Mohl by dál jako kvalifikovaný. Týká se to významných odborníků z praxe. Když je někdo významný odborník, dnes může učit jako kvalifikovaný. Je trochu problém s tím posuzováním, kdo to je, ale už dnes to tam je, že významný odborník, kterému říkáte, já nemůžu… Tady mluvil pan senátor Červíček, také jsem ho poslouchal. Tam si myslím, že on by neměl problém být kvalifikovaný. Rozumíme si? Významný odborník z praxe. Když byl někdo prezidentem české policie, je brigádní generál, tak asi těžko se bude předpokládat, když učil o bezpečnosti, že není významným odborníkem z praxe. Tam by ten problém vůbec nenastal. Pak se to samozřejmě týká rodilých mluvčích. Dokonce tam stačí maturita. U rodilého mluvčího. To znamená, není to tak, že by dnes už to nebylo poměrně významně ošetřeno v tom stávajícím zákoně. To, co my děláme, že to bezbřeze rozšiřujeme na všechny předměty, tím podle mě degradujeme to naprosto zbytečně, to učitelské povolání. Tento pozměňovací návrh jenom vyřazuje nazpátek ty standardní předměty a ty standardní věci, které si myslím, že logické nejsou. Našemu školství nijak nepomohou. Děkuji.