Zákon o volbách do zastupitelstev obcí – senátní návrh

čas 12:32:39 – 12:37:30:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jednak spíš možná pro stenozáznam. Pokud jsem to dobře poslouchal, pan profesor Balík, můj ctěný kolega, měl na mysli to, že by se zrušila ta hranice 5. On řekl pod 5 a patřilo tam pod polovinu asi. Takže jenom pro upřesnění…

Já jsem to pochopil tak, že by tam byla jenom jedna podmínka, a to, že pokud se počet zastupitelů sníží pod polovinu, potom by byly… Vy jste, pane senátore, říkal, pod 5… Že by se škrtl? Aha, pardon, to jsem já asi nepozorně poslouchal… Já spíš kvůli stenozáznamu, aby to bylo jasné, když to potom někdo bude studovat.

A teď k tomu vlastnímu návrhu. My jsme včera poprvé hlouběji ten problém, který tady popisoval pan senátor Balík, diskutovali. Já jsem potom ještě to dál konzultoval a dál jsem o tom přemýšlel. Nakonec jsem dospěl k názoru, že komunální volby, to není ani poměrný systém, ani většinový systém. Je to prostě hybrid, kdy se dvě věci spojují způsobem, který většině lidí není jasný. Ale je to zkrátka tak, že pokud někdo je hodně křížkován, potom je členem toho zastupitelstva, byť někdo, kdo je také hodně křížkován, ale trochu méně, už tam být nemusí, přestože někdo jiný, kdo měl méně křížků, tam je. Ale ten systém je hybrid, ten systém je většinový trochu a poměrný také trochu. To mě vede k tomu, že úplně ta argumentace, že se jedná o poměrný systém, nesedí, což mě potom vede k tomu, že je otázkou, jestli to, co tady bylo popsáno jako nerovné, je nerovné. Já úplně ten pocit nemám, protože to, že by potom docházelo k dovolbě třeba dalších tří členů zastupitelstva, by znamenalo, že by je opět volili všichni, ale nabyl by na síle většinový systém. To, že ta většina má v tom okamžiku možnost, že opět rozhodne a doplní to těmi, kteří byli i v tom prvním preferování.

Já osobně to beru tak, že jsou tři podmínky, které mají být v případě voleb splněny. Rovné, přímé, tajné. A to i při těch doplňovacích volbách zůstává zachováno, protože rovnost je myšlena dle mého názoru tak, že každý máme ten jeden hlas, a paradoxně mě napadlo, že jestli existuje někde situace, kdy nějaký jiný počet hlasů stačí pro stejný počet zastupitelů jako ten v centrální obci, podle mě tam bych se potom ptal na to, jak je možné, že menší počet hlasů stačí na stejný počet zastupitelů atd. To byla ta obec, nevím, jak se jmenovala.

Já osobně nakonec po všech úvahách si myslím, že osobně budu říkat, já budu podporovat ten návrh, budu podporovat to, abychom ho pustili do sněmovny. Pokud tady vznikají nějaké pochybnosti, je ještě čas je znovu prověřit a případně se bavit o tom, zda by to nevyřešilo případně to škrtnutí toho pod 5… Ale v tuto chvíli nemám za sebe nakonec pocit, že dochází k porušení základních pravidel, která ve volbě komunální mají být dodržena, a to je rovnost, přímost a tajnost. Ta pravidla podle mě dodržena zůstávají. Že to v nějakém okamžiku potom bude mít v případě dovolby dopady toho typu, že se tam v rámci toho, že volí všichni, dojde k překolíkování toho prostoru, kolik tam má jedna volební strana, kolik tam má druhá volební strana, to je pravdou. Ale nepřipadá mi, že to je v rozporu s těmi zásadami, jak volby komunální fungují, a znovu říkám, že nepovažuji komunální volby za volby, které jsou nastaveny jenom pomocí poměrného systému. Jednoznačně tam funguje i ta většinovost, to, kdo a kolik získává v uvozovkách těch křížků. Hraje to tam ne jedinou, ale docela zásadní roli. Tolik asi ode mě.