Červená středa

Minulý týden 29. listopadu byla poslední středa před začátkem adventu. Tato středa je mezinárodním památným dnem a nazývá se Červená středa. Červená středa je věnována připomínce všech lidí, kteří jsou pronásledování pro svoji náboženskou víru. V tento den se zpravidla zapalují svíce a červeně nasvěcují některé budovy, neboť červená je barva krve a mučednictví a světlo je symbolem naděje v temnotách.

Článek 15 Listiny základních práv a svobod říká, že „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“

Pokud se podíváme do statistik, tak zjistíme, že více než polovina obyvatel světa, téměř 5 miliard lidí žije v zemích, kde dochází k závažnému nebo velmi závažnému porušování náboženské svobody. Také zjistíme, že nejvíce jsou náboženské svobody porušovány v zemích s autoritářskými režimy nebo v zemích kde převažuje etnonáboženský nacionalismus nebo islámský extremismus.

Je tedy zřejmé, že na více než polovině světa není svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání zaručena. Lidé, obyvatelé naší společné planety, se tam potýkají se zásadními problémy, které se bytostně dotýkají jejich existence, nemohou žít ani svobodně ani důstojně. Naprostá většina z nich se dokáže přizpůsobit, snaží se obstát, překonávat problémy, prosadit se, vychovávat děti, radovat se ze života a žít. Naprostá většina z nich ale zároveň s tím alespoň pokukuje po svobodném světě a když výjimečně přijde příležitost, tak zpravidla neváhají a do našeho svobodného světa odcházejí nebo přímo utíkají.

Je mi jasné, že jsem si na začátek adventu nevybral nejpříjemnější téma. Vím, že většina z nás vnímá advent jako období radostného očekávání příchodu „Spasitele“. Přesto jsem přesvědčen, že i další rozměry adventu, jako je vnímání adventu jako doby zklidnění, doby postní, doby pro přemýšlení, rozjímání, ztišení a dobročinnost nelze pominout.

V době, kdy píši tento článek je první adventní neděle a lidé v rodinách zapalují první svíci na adventním věnci. Svíce by měla mít fialovou barvu, někdy se ji říká Svíce proroků na počest proroků, kteří předpověděli příchod „Spasitele“ a právě v tomto smyslu je první svíce symbolem Naděje.

Jsme v předvánočním čase a já bych nám všem chtěl velmi popřát, abychom při všech starostech, které prožíváme a naše životy v poslední době provázejí neztráceli naději a víru. Abychom si uvědomili, že žijeme v krásné a bezpečné zemi, většinou obklopeni přáteli a známými. Abychom si uvědomili, že máme velké štěstí, protože nemusíme pokukovat po svobodném světě a nemusíme tedy za svobodou nikam utíkat. Abychom si uvědomili, že záleží nejvíce na nás samotných, zda budeme žít šťastně a důstojně.

Krásný a pokojný advent a požehnané vánoční svátky všem.

Zveřejněno 6. 12. 2023 v Jihlavských listech.