Úředničina a digitalizace

Vždy na začátku roku se snažím během měsíců ledna a února navštívit v mém senátním obvodu všechna města a městyse a také většinu úřadů a některých dalších organizací, které mají regionální působnost. Společně se „Dny senátora“ – pravidelnými setkáváními s občany, které pořádáme pravidelně každý rok na jaře ve všech městech senátního obvodu, jsou pro mě návštěvy úřadů důležitou zpětnou vazbou a informací o tom, jak naše veřejná správa funguje.

Pokud mám popsat své první dojmy a poznatky ze setkání například s hasiči, policisty, záchranáři, zdravotníky, památkáři, zástupci sportovců, představiteli hospodářské komory nebo statistického úřadu, potom mě napadají dva základní závěry.

První závěr je pozitivní. Naše instituce fungují, snaží se i když často v úspornějším režimu než dříve, plnit svoji roli a také mi připadá, že dobře funguje spolupráce se samosprávami. Velmi dobře se to ukázalo například na Štědrý den v Mrákotíně, kdy hrozilo protržení hráze rybníka Řibřid. Starosta Mrákotína Miroslav Požár mi při našem setkání velmi podrobně popsal a nešetřil chválou spolupráci s hasiči (dobrovolnými i profesionálními), policisty i starostou obce s rozšířenou působností Telče Vladimírem Brtníkem, který řídil fungování krizového štábu. V této souvislosti Miroslav Požár také velmi zdůrazňoval naprosto nezištnou pomoc některých mrákotínských občanů včetně majitelů v tu chvíli velmi potřebné těžké techniky.

Pojďme však k tomu druhému závěru ze setkání, který již tak pozitivní bohužel není. Přestože jsem při svých návštěvách mluvil de facto se zástupci úřadů, neboť hasiči, policisté, zdravotníci, památkáři a další kromě jiného také vydávají různá potvrzení a povolení, tak vlastně jednotně zaznívala stížnost na další nárůst administrativy a s tím spojené byrokracie. Velmi zjednodušeně řečeno si již i samotní úředníci často stěžovali na nárůst „úředničiny“.

Pokud začneme pátrat po příčině, tak zjistíme, že hlavní důvody dalšího nárůstu „papírovaní“ jsou dva. Tím prvním je nárůst povinností vtělených do přibývajícího počtu zákonů, vyhlášek, metodik apod. Tady je úkol jasný. Musíme opravdu začít rušit některé agendy a některé zbytečné povinnosti. Mluvíme o tom pořád dokola, všechny to štve a skutek utek. Druhý důvod je možná trochu překvapující. Mně osobně vychází, že v některých případech je druhým důvodem naprosto špatně zaváděná digitalizace a elektronizace procesů. Špatným zavedením mám na mysli situaci, kdy k papírům ještě přibude povinnost digitalizovat. Jinými slovy papíry nezmizí – zůstávají a povinnost ještě všechno mít elektronicky se přidává. Práce se tedy vlastně dělá dvakrát. Tomuto typu digitalizace se prý někdy říká 1 + 1. To znamená, že k jednomu člověku ještě přibude jeden stroj namísto toho, aby člověk již nebyl potřeba a jeho práci začal vykonávat stroj.

Osobně jsem se rozhodl se právě zbytečnému nárůstu administrativy a jeho příčinám v tomto roce ještě více věnovat a jak to bude možné, tak tlačit na zjednodušování nebo rušení zbytečných administrativních úkonů a zavádění digitalizace pouze tam, kde to práci ulehčuje a nikoliv další přidává.

Zveřejněno v březnových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.