Osobnosti venkova

Popravdě nepotkal jsem mezi senátorkami a senátory mnoho takových, kteří by neměli žádnou zkušenost s fungováním samospráv. Naopak drtivá většina z nich byla nebo jsou členy obecního zastupitelstva, poměrně často se dokonce jedná o bývalé nebo i současné starostky či starosty nebo místostarostky a místostarosty.

Možná se i proto Senát více než Poslanecká sněmovna zabývá problémy obecních či krajských samospráv a také někdy bývá neoficiálně nazýván jakousi komorou samospráv. Jedním z důkazů blízkého vztahu Senátu a samospráv jsou každoroční přijetí vítězů krajských kol soutěže Vesnice roku v Senátu a oceňování těch nejlepších v Hlavním sále Senátu.

Další akcí, která se postupně stává akcí tradiční, je slavnostní předávání ocenění „Osobnost venkova“, kterou společně se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova pořádají v Senátu Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

Na listopadovém vyhlášení „Osobnosti venkova“ byl do „Síně slávy – pocta rozvoje venkova“ uveden starosta Eduard Kavala.

Eduard Kavala je starostou obce Bělotín nepřetržitě od roku 1990 a kromě práce v obci má velké zásluhy na rozvoji venkova, a tím myslím nejen obce, ale i menší města v celé české republice. Eduard Kavala byl totiž jedním z těch starostů, kteří dlouhodobě a urputně bojovali za zvýšení daňových příjmů a tedy příjmových stránek rozpočtů obcí a malých měst.

Je mi jasné, že občany obcí a měst logicky to, jak získávají obce a města své příjmy, příliš nezajímá. Samozřejmě ale všechny již zajímá, zda jsou v obci opravené silnice a chodníky, zda a případně kolik má obec dětských hřišť, jak funguje škola a jakou má tělocvičnu apod. Že tohle všechno stojí peníze je také všem jasné.

Bohužel tomu poměrně dlouhou dobu v Česku bylo tak, že obce a malá města dostávaly z daňových příjmů na jednoho obyvatele menší množství peněz než desetitisícová a zejména potom statisícová města. Eduard Kavala patří k těm starostům, kteří dokázali, že v roce 2012 se situace změnila a největší rozdíly mezi financováním velkých a malých obcí byly ve prospěch malých obcí a měst odstraněny. Tato změna byla pro Vysočinu, která má nejvyšší hustotu malých obcí, naprosto zásadní. Obce a menší města si mohly totiž dovolit mnohem více investovat a troufnu si napsat, že je to po těch deseti letech opravdu hodně vidět. Většina našich malých měst a obcí skutečně rozkvetla a jsou mnohem lépe vybaveny.

Na závěr již jenom dodám, že peníze pro obce a města jsou důležité, ale že pořád nejdůležitější jsou lidi. Proto je dobře, pokud si obce a města váží těch, co často nezištně a ve svém volném čase něco dělají a vymýšlí pro ostatní. Když někdo pomáhá, pracuje nezištně, je důležité alespoň poděkovat, dát najevo úctu, vděk, mít ceny obce, ceny města, krajské medaile a různá další typy uznání či ocenění. Někdy i stačí koupit květinu nebo něco sladkého. Osobností obcí a měst je obrovské množství a je dobře, když si jich umíme, nejen v Senátu, nýbrž především tam, kde žijí, vážit a když jim to umíme dát najevo. Život je potom takový příjemnější a radostnější.

Zveřejněno v prosincových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.