Málokdy se stane, že 28. březen, který je výročním dnem narození učitele národů Jana Ámose Komenského a který si tak tradičně připomínáme jako Den učitelů, připadne na Zelený čtvrtek. Letošního roku tomu tak bylo, a tak v březnu přišly po Dni učitelů rychleji než tomu obvykle bývá Velikonoce, jako nejvýznamnější křesťanské svátky, jako oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce si zároveň také připomínáme jako období lidových tradic spojených s vítáním jara, jako svátky jara.
Jak jsem již napsal na začátku, nebývá to příliš často, kdy si v měsíci březnu můžeme připomenout výročí narození Jana Ámose Komenského a zároveň i den vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Možná je proto dobré si některé stále důležité a platné myšlenky, vztahující se nejen ke Dni učitelů nebo k Velikonocům, připomenout.
Jan Ámos Komenský již před několika sty lety zformuloval základní didaktické zásady, jejichž využití a aplikace jsou pro úspěšný výukový proces nezbytné. Velmi stručně řečeno se jedná o pět základních zásad. Zásadu názornosti, zásadu soustavnosti, zásadu aktivnosti, zásadu trvalosti a zásadu přiměřenosti.
Zajímavé a poučné přitom je, že přestože již 400 let tyto zásady známe, pořád se nám nepodařilo výukový proces nastavit takovým způsobem, abychom byli s našim školstvím spokojeni. Je tedy zřejmé, že samotná znalost zásad nestačí, důležité je zásady správně využívat a aplikovat a také samozřejmě dodržovat další důležitá pravidla a principy. Komenského možná ani nenapadlo, že by učitel mohl při výuce lhát, rovněž tak se zdá, že se zásady úplně nezabývají tím, v jak velké skupině studentů je možné zásady správně aplikovat a kdy to již naopak možné není.
Sluší se rovněž zmínit, že důležitou roli při výuce také mají znalosti a ochota učitele na sobě pracovat a neustále se vzdělávat. Pokud se učitel sám nechce vzdělávat nebo k tomu nemá vytvořeny podmínky, je to pro úspěšnou výuku a vyučování zásadní problém. Být dobrou učitelkou nebo dobrým učitelem je těžká a náročná práce nebo spíše poslání a všem, kteří se dnes snaží jít ve stopách Jana Ámose Komenského děkuji a velmi si Vás paní učitelky a páni učitelé vážím.
Přivítali jsme jaro, prožili jsme Velikonoce a věřím, že většina nalezla čas a možnost se potkat se svými blízkými, věnovat se rozjímání i zábavě. Doba postní, která předchází slavení Velikonoc, je nejen obdobím našich příprav na oslavu Vzkříšení, nýbrž také obdobím, kdy se máme zamyslet sami nad sebou a nad tím, jak a proč konáme a jak nakládáme se svým životem. Myslím, že pro období, které prožíváme, je právě naše přemýšlení nad minulostí i budoucností moc důležité. Rovněž je důležité nezapomínat se dívat nejen za sebe a před sebe, ale také kolem sebe a být pozorný k tomu, čemu lze a čemu nelze věřit.
Na závěr si dovolím napsat, že pro mě osobně jsou oslavy Velikonoc a jejich příběh také důležitou zprávou o tom, jak funguje náš svět. Že náš svět funguje tak, že i když něco nemusí vypadat vůbec dobře, tak když budeme poctivě věřit, když budeme poctivě pracovat a když budeme mít v sobě dostatek pokory, že všechno nakonec musí dobře dopadnout.
Zveřejněno 2. 4. 2024 v Jihlavských listech.