Je to nádhera. Je to naprostá hrůza. Nyní se rozhoduje o našem osudu. Jestli to neuděláme nyní, tak už nikdy. Nikdy jsem nic takového neviděl. Horší to snad již být nemůže. Takový pokrok a takovou úroveň jsem nikdy nezažil. Takové možnosti jsme nikdy neměli. …
Takové možná podobné výroky slyšíme zejména v poslední době poměrně často. Někdy mi připadá, jako bychom čím dál více žili v životě nul a jedniček, v životě, kde existuje pouze „ano“, nebo „ne“, pouze „plus“ nebo „minus“.
Jako by neexistovalo nebo přesněji, jako bychom nechtěli, aby existovalo něco „mezi“. Připadá mi to celé absurdní, protože život každého z nás je přitom vlastně pořád něco „mezi“. Chtěli bychom být více doma s rodinou, ale musíme také chodit do práce, tedy volíme něco „mezi“. Chtěli bychom pořád cestovat, ale také se musíme starat o dům a být doma, tedy volíme něco „mezi“. Chtěli bychom mít velkou zahradu a zároveň se co nejvíce věnovat svým dalším koníčkům, jako je například fotbal nebo třeba sbírání známek, tedy volíme něco „mezi“. Chtěli bychom ve městě co nejvíce opravených chodníků, ale víme, že je nutné také rekonstruovat tělocvičnu nebo opravit kanalizaci, tedy volíme něco „mezi“. Chtěli bychom se všemi vycházet a být ke všem vstřícní, ale ono to nejde, protože někteří toho potom zneužívají, tedy volíme případ od případu něco „mezi“. A tak bych mohl pokračovat, možná bych měl napsat a tak by každý z nás mohl pokračovat.
Proč to celé píši? Jsem přesvědčen, že k dobrému životu, ke skutečnému a dlouhodobému řešení problému nebo dlouhodobé a stabilní a tedy předvídatelné podpoře důležitých oblastí, jako je například školství, zdravotnictví, rodina a sociální věci, dopravní a jiná infrastruktura může dojít pouze tehdy, pokud se na tom lidé většinově shodnou. Platí to v rodině, na obci, v kraji v naší zemi. Pouze, pokud budeme schopni nalézt něco „mezi“ a shodnout se na svých prioritách, potom máme šanci v životě obstát a uspět. Pokud budeme proti sobě jenom bojovat a házet si klacky pod nohy, tak uspět dlouhodobě nemůžeme.
Symbolem dohody je kulatý stůl, symbolem míru a pokoje je čtvrtá adventní svíce, která se nazývá také někdy Andělská. Čtvrtá adventní neděle připadla letos v roce 2023 na Štědrý den. I proto si nám všem na závěr dovolím popřát krásné Vánoce a požehnaný rok 2024 a samá úspěšná setkání u kulatého stolu.
Zveřejněno v lednových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.