Na co jsem se těšil a na co se těším

Vždy, když se i k nám na Vysočinu dostaví léto, když ne počasím, tak alespoň podle kalendáře, tak se těším.

Určitě se těším, že pojedeme alespoň na krátkou dovolenou, že si udělám více času na vnuka, že se zkusím maličko více věnovat svému tělu a že to zároveň při koupání, vycházkách nebo vyjížďkách na kole může být i příjemné.

Těším se na staré i nové věci a zážitky.

Z těch „starých věcí“, na které se těším , si dovolím zmínit alespoň festival „Prázdniny v Telči“. Festival již letos slavil 30. narozeniny a já jsem si opět užíval posezení na telčském náměstí, poslouchal spoustu různých hlasů, viděl spoustu známých tváří a hlavně cítil tu úžasnou atmosféru.

Z těch „nových věcí“, pokud mám také jmenovat jednu, jsem se potom od srpna těšil na prvoligový fotbal, který se vrací do Jihlavy a doufám, že ne na jednu sezónu. Zatím podávají fotbalisté FC Vysočiny výkony nad očekávání. Remíza na Slávii a doma s Plzní a hlavně odvážný fotbal plný nasazení mě opravdu baví.

A pak je tu ještě jedna věc, na kterou se pravidelně těším. Těším se na letní život v našich obcích a městech a přiznávám, že se snažím si ho užít.

Na letošní srpen se zvláště těším i díky pozvání na sobotu 25. srpna na městské slavnosti do Polné. Je tomu zejména proto, že budu moci být přítomen zpřístupnění naší národní kulturní památky – děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie a zpřístupnění prvního církevního muzea na Vysočině.

Již několik let s úžasem i obdivem pozoruji úctyhodné, systematické mravenčí úsilí polenské římskokatolické farnosti, jejíž „duší“ je Mons. Mgr. Zdeněk Krček, který s velkou pomocí farníků, s pomocí města, s pomocí státu, dalších osob a subjektů a zcela jistě i s pomocí boží vrací tvář a důstojnost duchovnímu chrámu – národní kulturní památce – děkanskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Na závěr si tedy dovolím Vás všechny do Polné na městské slavnosti pozvat a zároveň Vám také popřát hezký zbytek léta. Na Vysočině je opravdu pěkně.

Miloš Vystrčil, senátor