Pošesté

Již pošesté jsme na jaře, stejně jako v předchozích letech, objeli všechna města senátního obvodu a na podvečerních setkáních diskutovali s příchozími.

Ne, že bych trpěl nějakým deficitem setkávání s občany, spíše naopak. Přesto se mi zdá, že každoroční přímo z mé iniciativy vyvolané možnosti hromadných diskusí a výměny názorů jsou oboustranně prospěšné a užitečné.

Debaty s občany, kteří sami ze svého vlastního zájmu přijdou na setkání se senátorem, bývají totiž zpravidla trochu jiné, než jsou například diskuse na akcích, kam je člověk jako host pozván nebo třeba nezávazné hovory s kamarády u piva.

Letos jsem se postupně v Polné, Telči, Třešti, Dačicích, Jihlavě, Brtnici a Slavonicích setkal s desítkami lidí a musím říci, že z jejich zájmu o politiku a přehledu jsem byl potěšen.

Přestože jsem za fungování našeho Parlamentu zpravidla nebyl příliš chválen, v některých případech se mi zdálo, že lidé více než dříve začínají uvažovat o tom, koho a proč v budoucnu volit a věty typu, že chodit k volbám nemá cenu, jsem zaslechl minimálně.

Právě fungování Poslanecké sněmovny a Senátu, fungování parlamentní a zastupitelské demokracie bylo totiž až překvapivě na více místech jedním z hlavních témat našich setkání.

Kdyby se tedy v budoucnu ukázalo, že přese všechny další starosti v práci, v rodině nebo jiný typ zaneprázdnění, si přece jen zejména mladí lidé konečně více začínají uvědomovat, že kdo nechodí volit, tak za sebe vlastně nechává rozhodovat ostatní, bylo by to moc dobře.

Miloš Vystrčil, senátor