První, druhý, třetí, čtvrtý

První prezident republiky, druhý předseda Senátu, třetí předsedkyně Poslanecké sněmovny a čtvrtý předseda vlády, to je zažité a dlouhodobě všeobecně respektované a užívané pořadí ústavních činitelů v naší zemi.

Přiznám se, že jsem se dříve tím, jakým způsobem toto pořadí nejvyšších ústavních činitelů vzniklo a proč je druhým nejvyšším ústavním činitelem předseda Senátu, nezabýval. Bral jsem to jako fakt a po důvodech jsem nepátral. Věděl jsem však, že v Ústavě ani v žádném jiném zákoně pořadí přímo explicitně napsáno není.

Relativně nedávno při přípravě na inauguraci nově zvoleného prezidenta jsem se dozvěděl, že pořadí je výsledkem úvah a závěrů, které se odvozují z některých článků a odstavců naší Ústavy. Během diskusí s ústavními právníky a dalšími experty jsme se totiž dostali i k tomu, z čeho tedy vlastně vychází a historicky vyplývá, že předseda Senátu je druhým nejvyšším ústavním činitelem.

Jako srozumitelné mi připadají zejména 2 důvody.

Experti vyvozují, že je logické a správné, aby nejvyšší ústavní činitel, kterým je prezident republiky, skládal slib do rukou druhého nejvyššího ústavního činitele. Kdyby tomu bylo jinak, nemělo by to dle nich logiku a konsistenci. A protože je v odstavci (1) článku 59 Ústavy napsáno, že „Prezident složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.“, je to první důvod, proč by měl být předseda Senátu druhým nejvyšším ústavním činitelem.

Druhým důvodem je znění odstavce (8) článku 56 Ústavy, který říká, že „Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu …“. Argumentace je opět stejná, kdo jiný než druhý nejvyšší ústavní činitel by měl vyhlašovat termín voleb prvního nejvyššího ústavního činitele.

Na závěr se omlouvám za mé stručné informační okénko. Přišlo mi zajímavé se o nepříliš známé úvahy a závěry, v době nepříliš vzdálené inauguraci nově zvoleného prezidenta, podělit.

Zveřejněno v dubnových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.