Udržitelný rozvoj

Když se hovoří o udržitelném rozvoji, máme zpravidla na mysli takový typ rozvoje, který nezatíží budoucí generace nad rámec již existujících problémů. Spíše naopak se počítá s tím, že udržitelný rozvoj obce, kraje, státu by měl vést k postupnému zlepšování životních podmínek v dotčeném území.

V souladu s tím platí, že pokud chcete něčeho dosáhnout něco fungujícího vytvořit, nestane se tak ze dne na den, ale bývají za tím zpravidla měsíce a roky usilovné práce.

Možná se někteří ptají, kam tím svým zdůrazňováním takovýchto jednoduchých a samozřejmých věcí směřuji. Prozradím Vám to, směřuji k jedinému.

Pokud totiž máme jako společnost mít do budoucna šanci se úspěšně rozvíjet a tvořit, potom se nemůžeme v zásadních věcech při svých rozhodnutích rozhodovat podle hesla ode zdi, ke zdi. Nemůže to být tak, že co jeden zavede, to druhý zruší. Co jeden prosadí, to druhý utlumí. Co jeden osvobodí, to druhý zreguluje. Ani ta nejbohatší země na světě si totiž nemůže dovolit neustále měnit například školský, sociální nebo zdravotní systém nebo třeba energetickou či dopravní koncepci.

Na obcích, městech i krajích se nám to celkem daří. Zastupitelstva na sebe ve své práci navazují a až na výjimky se věci příliš koncepčně nemění. Bohužel na té úrovni nejvyšší se pořád těmito jednoduchými pravidly řídit nedokážeme.

Miloš Vystrčil,
Krajský zastupitel, senátor