Možná si to někteří pamatují ze školy, z práce, z tréninku nebo odjinud. Když si na vás učitel, mistr nebo třeba trenér zasedl, tak jste neměli šanci. Buď Vám našel v sešitě špatně udělané okraje, ve špatném pořadí srovnané nářadí nebo špatně zavázané kopačky apod.
Možná si říkáte, proč jsem takto podivně začal. Bohužel po dvou zasedáních našeho senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí vyplněného dlouhou diskusí se zástupci kontrolních orgánů i kontrolovaných jsem nabyl pocitu, že se naše kontrolované osoby často nacházejí v podobné situaci, kterou jsem výše popsal. Pro ilustraci nyní uvádím část naším senátním výborem přijatého usnesení:
„Výbor považuje za
Tolik tedy jenom malá ukázka části jednomyslně přijatého našeho výborového usnesení k průběhu kontrol čerpání různých podpor a dotací často třeba také městy a obcemi.
Aby mi bylo rozuměno, vůbec netvrdím, že všichni příjemci dotací jsou poctiví a bez chyb. Pokud nás ale konečně nezačne více zajímat obsah a splněný cíl projektu než správně vyplněný formulář, tak hrozí, že postupně aktivní a samostatné lidi těmi papíry úplně, když ne zadusíme, tak alespoň znechutíme.