Volba kandidáta ke jmenování do funkce předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
14. 12. 2016Sdělení Komise … Pracovní program Komise na rok 2017 pro Evropu, která chrání, posiluje a brání
18. 1. 2017
Praha, 4. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Tisk k č. 25)
čas 12:12:45 – 12:14:01:
Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já se omlouvám, nebudu dlouho zdržovat, ale mám dvě prosby k panu ministrovi. Jednak bych ho chtěl poprosit, aby našel vůli nebo možná i odvahu, aby vystoupil a reagoval v obecné rozpravě a nikoli až v závěrečném vystoupení, protože v tom okamžiku není už možno, aby ostatní senátoři reagovali, aspoň to u nás tady v Senátu není zvykem. Takže já ho prosím, aby tu odvahu nalezl a třeba aspoň v závěru obecné rozpravy vystoupil, aby byla umožněna ještě reakce. Pokud tak neučiní, samozřejmě to znamená, že není odvážný. A druhá věc, kterou mám, aby v rámci toho svého vystoupení v obecné rozpravě nám řekl, protože já ten údaj od něj jsem se nedozvěděl na výboru, jakou procentuální část plochy NP Šumava budou dle názoru Ministerstva životního prostředí zaujímat jednotlivé zóny? Tzn. zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní, protože já bych velmi rád ten odhad toho, kolik která zóna bude mít plochy z celkové plochy NP Šumava znal. Je to pro mě docela podstatné, pro mé rozhodování. Děkuji za pozornost.
čas 17:30:44 – 17:41:20:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem teď viděl, že se pan ministr do debaty hlásí. Já jsem se přihlásil, protože se pan ministr pořád nepřihlašoval a já jsem pořád čekal, kdy se přihlásí, abych potom po něm, až se přihlásí, mohl promluvit. Tak jsem tady před ním.
Já k tomu zákonu mám několik připomínek, které se týkají nějakých logických nesrovnalostí, které v tom zákonu shledávám, na které jsem se ptal už na výboru, kde mi nebylo uspokojivě odpovězeno. Čekal jsem, že se třeba nějakých odpovědí dočkám tady od pana ministra, proto jsem i vystupoval s nějakým dotazem v průběhu debaty. Nestalo se tak, respektive se tak možná stane až po mém vystoupení, což je mi trošku líto, možná, že jsem měl být ještě trpělivější.
Ta první věc, o které chci mluvit, se týká nějakého, dle mého názoru, logického konfliktu, který může být ale z hlediska potom koncipování toho zákona docela zásadní. V § 18 tohoto zákona je napsáno, že národní parky se člení na 4 zóny ochrany přírody. Ta první zóna, za a), je zóna, kde člověk nezasahuje, nebo zasahuje jen velmi málo. Zóna b), c) a d), to jsou ty zóny přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní jsou zóny, kde ten člověk zasahuje, nebo dokonce zasahuje významně.
A já o tom mluvím proto, že v případě NP Šumava já mám informace – a bohužel pan ministr mi zatím na tu otázku neodpověděl, že určitě je to tak, že ty zóny b), c) a d) v případě NP Šumava tvoří více než 50 % území toho parku. A pokud tomu tak je, já musím mluvit v tomto pozměňovacím způsobu, tak potom já musím dospět k názoru, když se podívám na § 15, kde jsou národní parky definované jako parky s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, že vlastně v tomto smyslu je v rozporu ta definice zón, respektive územní uspořádání NP Šumava s tou definicí. A potom, pokud ten zákon je napsán tak, že vychází, že národním parkem je to, co je popsáno v té definici, to znamená území s málo pozměněnými ekosystémy, kde člověk skoro nezasahuje, tak možná ta opatření, která jsou potom v zákoně popsána, jsou pro taková území logická. Ale protože NP Šumava zřejmě tuto definici nesplňuje, tak to najednou logiku postrádá a vznikají problémy, o kterých se tady dvě, tři, nebo dokonce čtyři hodiny bavíme.
A já si nejsem jistý, jestli si to ministerstvo uvědomuje, já jsem na to upozornil už na výboru a nikdo se tím příliš nezabýval. Ale ono to je logické. Pokud si nedefinujeme nějaké těleso nebo nějaký objekt nějak a potom na něj klademe nějaké požadavky, a potom do těch objektů zařadíme i něco, co takové vlastnosti, jak jsme si nadefinovali, nemá a klademe na něj stejné požadavky, tak to samozřejmě těm, kterých se ten objekt dotýká, což je Národní park Šumava, nemůže vyhovovat. A my se nikdy nemůžeme dostat k rozumnému řešení. A mně se zdá, že logika toho zákona je tím naprosto zničená, poničená, protože NP Šumava bude zřejmě jiný. Proto asi lex NP Šumava než ty ostatní. A ten zákon to jakoby přechází a nezabývá se tím. A tím pádem dochází k tomu, že ten konflikt nemůže být řešitelný, neboť je zákon NP Šumava, nebo NP Šumava řešen ve stejném režimu jako ostatní národní parky, byť má jiné vlastnosti.
Takže to je věc, kterou já tady znovu opakuji. Říkám znovu, že jsem myslel, že se k tomu předtím vyjádří pan ministr, třeba to bude teď nyní následně.
Druhá věc se týká § 18. Opět věci, kterým nerozumím, a jsou to odstavce 5 a 6, kde tady to vždycky slyším… Tam je napsáno, že projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle § 5 poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky. A teď zase stejná logika. To znamená, přijde vyhláška a je zabezpečena stabilita na 15 let. A všichni, co tady vystupují, říkají, těch 15 let je tam proto, protože to je strašně nutné, aby byla zabezpečena stabilita. A moje otázka zní, dobře, a když to bude někdo měnit podruhé, tak už nemusí čekat 15 let? A odpověď pana ministra je: ?Ne, to už nemusí čekat 15 let.? Pro vydání 3. vyhlášky už ta doba není potřeba, protože to je jenom proto, kdy je vydána ta první vyhláška, a potom po 15 letech může být vydána ta druhá vyhláška. A ta třetí nemusí být vydaná po třiceti letech, ale třeba po patnácti letech a jednom dni.
To znamená, velmi zvláštní přístup. Potřebujeme stabilitu poprvé, nepotřebujeme stabilitu podruhé. To znamená, nerozumím tomu. To je nelogické, znovu ty otázky opakuji, neboť uspokojivá odpověď na zasedání výboru nepřišla. Třetí věc je velmi zajímavá. Týká se § 19, což je návštěvní řád národního parku, kde je v odstavci 2 napsáno, že ?návštěvní řád národního parku zveřejňuje orgán ochrany přírody ve formě elektronického dokumentu na svých internetových stránkách a návštěvní řád může být zveřejněn také pro část území národního parku.?
Čili návštěvní řád národního parku, já si myslím, že je určený pro návštěvníky. Návštěvníci ho můžou mít 50 let, 30 let atd., a zřejmě je v něm napsáno, jak se v tom parku máme chovat plus další a další věci. Přesto se může klidně stát, zákon to povoluje, že ten návštěvní řád parku bude přístupný pouze v elektronické podobě. A dokonce se může stát, že jeden park má více návštěvních řádů, různé části. Já jsem tedy zvědavý, jak to bude fungovat. A zase to je nelogické. Já bych čekal, že pokud někdo má za povinnost mít návštěvní řád, tak by měl být dostupný i jinak než elektronicky. A ta povinnost je tam jenom elektronická, byť ve spoustě jiných věcí se na to myslí velmi detailně.
Otázka č. 4, kterou spatřuji jako téměř na hraně diskriminace jedné části občanů vůči jiné části občanů, a to se týká § 40. V § 40 je napsáno, že v případě, že máme záměr vyhlásit chráněné území, které je národní přírodní rezervací, přírodní rezervací nebo národní přírodní památkou nebo přírodní památkou, tak potom se to všem, co tam žijí – v uvozovkách, říkám to zjednodušeně – musí ohlásit dopisem.
Takže v případě jednoho typu chráněných území se to všem ohlašuje dopisem. Potom je tam § 3, tam se vyhlašuje národní park a tam se to části těch lidí nemusí oznamovat dopisem. Je mi rozumět? Máme chráněné území jednoho typu, tam se všem musí napsat dopis, když se to území vyhlašuje. Pak máme jiný typ chráněného území, kam se nemusí psát dopis. Já jsem přesvědčený o tom a divím se, že o tom paní senátorka Seitlová nemluvila, že to není správně, že tady zase dochází k tomu, že se chováme ke stejným občanům stejného států v různých případech různě, byť jde v obou případech o chráněná území. Takže nechápu, jak tohle může někdo do zákona napsat a proč se s tím ten navrhovatel nevyrovnal nějakým jiným způsobem.
A potom už jenom poslední věc, nebo předposlední, abych moc nezdržoval, je, že rovněž považuji za diskriminační pro ta území, že když si orgán státní správy rozhodne, že zveřejní záměr vyhlášení nějakého chráněného území, aniž by to území ještě bylo vyhlášeno, tak po dva roky vlastně v tom území všichni, co tam něco dělají, musí dodržovat podmínky, které by dle toho státního orgánu, který chce to chráněné území vyhlásit, tam měly být v případě vyhlášení dodržovány.
Čili ještě to území není vyhlášeno, jenom je vyhlášen záměr s nějakými podmínkami, které jsou taky jenom záměrem, a dva roky, co se o tom může jednat, tak se tam stejně všechny ty podmínky musí dodržovat, byť to území ještě není vyhlášeno, není schváleno. To říká ten zákon. A nechápu, proč to takhle dělá a považuji to za diskriminační, protože výsledkem toho záměru vyhlásit chráněné území klidně může být, že není vyhlášeno. A přesto dva roky tam bude někdo vázán nějakými podmínkami, byť nakonec to území není vyhlášeno.
Čili zase věc nelogická a pro mě nepochopitelná atd.
Poslední moje poznámka se týká pozměňovacích návrhů. Já věřím, že paní zpravodajka si je všechny prostudovala. Věřím, že bude postupovat nějakým rozumným a logickým způsobem. Pochopil jsem to dobře, že nebude trvat na tom, že předkládá taky část B toho svého pozměňovacího návrhu, což myslím, že by tu věc některým z nás velmi ulehčilo. A bylo by asi velmi dobré, aby paní zpravodajka probrala některé své navrhované změny s ostatními navrhovateli, jako je např. pan senátor Nytra, abychom si tady potom zbytečně říkali, co je dobře a co není dobře. A pak bychom se třeba mohli v nějakém okamžiku dostat k nějakému rozumnému cíli. Osobně, po všech konzultacích, které jsem vedl, počínaje zástupci ministerstva s panem ministrem v čele po mé zážitky ze včerejší Poslanecké sněmovny mám nakonec pocit, že pokud chceme, abychom tady něco změnili, tak jedinou možností je, že to tam pošleme s nějakými pozměňovacími návrhy.
Pokud to uděláme tak, že dáme návrh na zamítnutí, tak i kdybychom tam poslali kolečko a poslanci viděli kolečko, tak klidně budou hlasovat, že vidí čtvereček. Děkuji za pozornost.
čas 18:51:16 – 18:51:56:
Děkuji. Vzhledem k vyjádření paní kolegyně Seitlové jenom upozorňuji, že náš Jednací řád neumožňuje po ukončení podrobné rozpravy jakýkoli podaný pozměňovací návrh stáhnout. Lze to učinit pouze v rámci podrobné rozpravy. Jediné, co potom může nastat, že ten návrh bude nehlasovatelný. Takže já na to upozorňuji obecně, a pokud ještě bude někdo nyní vystupovat, tak pokud chce paní senátorka Seitlová něco učinit a změnit, tak jenom v rámci podrobné rozpravy.
čas 19:13:14 – 19:13:29:
Myslím si, že by bylo rozumné hlasovat i ty pozměňovací návrhy pana senátora Nytry s tím dohromady, protože to je pořád o jedné věci celé. .
čas 19:30:27 – 19:31:11:
Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se moc omlouvám, ale zjistil jsem, že není jasné, kdo ze dvou navrhovaných bude předkládat jako první a kdo jako druhý. A tentokrát to není úplně jasné, ve sněmovně ten návrh zákona, který jsme právě schválili, tak já si dovolím tentokrát navrhnout, abychom to pořadí určili. A navrhuji, aby jako první, kdo tam půjde, byl pan senátor Větrovský a jako druhá byla paní senátorka Seitlová, pokud pan senátor Větrovský nebude moci. Čili toto je můj návrh na upřesnění té naší nominace.
