Návrh zákona o veř. zakázkách v Senátu
6. 4. 2016
Zákon o zadávání veřejných zakázek
6. 4. 2016
Praha, 21. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 228)
čas 16:03:39 – 16:06:35:
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, kolegové, já tady ještě k těm věcem, které tu zazněly, přidám jednu věc. Řekl bych, že celé jednání je vůči přítomnému panu kolegovi poslanci trošku nespravedlivé. Trošku vysvětlím více to, co tu pan kolega Kubera naznačil, že byla předložena kulička a vypadla krychlička.
Problém je v tom, že pan kolega předkladatel, který tu je dnes kvůli tomu, aby obhajoval návrh, který prošel PS, tento návrh nenavrhoval. On navrhoval, aby 31. srpen byl prohlášen významným dnem, a to proto, že došlo ke sňatku Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. A tím pádem došlo ke spojení dvou dynastií a mělo to velmi významně kladný vliv pro další náš osud jakožto země. Bohužel díky tomu, jak PS jedná, tak postupně došlo k několika věcem. Jednak vystoupila poslankyně, která viděla příležitost, že by bylo dobré také přejmenovat Den boje za svobodu a demokracii, resp. přidat tam další název, který se týkal Mezinárodního dne studentstva, tak to udělala, využila to a PS na to kývla. Pak vystoupil jiný poslanec, předseda poslaneckého klubu, který řekl, že by bylo dobré, kdyby se tam přidal Mezinárodní den seniorů na 1. října. A potom vystoupil další nejmenovaný poslanec, který řekl, že je lepší, kdyby byl významným dnem Den Karla IV., protože to je dítě Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského a jsou v tom všichni tři.
Takže pan poslanec je tu dnes v té roli, že obhajuje něco, co nenavrhoval, resp. z velké části nenavrhoval, tak by podle mě bylo korektní a správné to tady říci. Jak my se k tomu postavíme, je na každém z nás. Já chápu jak to, co navrhuje pan kolega Vícha, tak to, co navrhuje pan kolega Kubera, protože skutečně nebylo úmyslem navrhovatele, abychom hlasovali o tom, o čem dnes musíme hlasovat. Na druhé straně je pravdou, že skutečně by PS, pokud se bude zajímat o to, jakým způsobem dnešní projednávání probíhalo, se trošku zamyslela nad tím, jestli má správně nastavené priority a zda pro náš stát nejsou důležitější úplně jiné věci než to, zda budeme mít 10 či 12 významných dnů. To je moje poslední poznámka.
Ty dny, co tu četl pan kolega Kubera, to jsou všechny možné dny, které kde kdo schvaloval nebo vyhlašoval, ale v ČR máme zatím pouze 10 významných dnů.
Děkuji za pozornost.
čas 16:28:38 – 16:32:39:
Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, kolegové, první věc – nechci být puntičkář. A vypadá to, že nakonec pan senátor Vícha měl trochu pravdu, že tady debata nakonec minimálně zčásti je zbytná. Ale my tady máme návrh na tři významné dny, z nichž jeden je státním svátkem. A den, který má být státním svátkem je 17. listopad a po novu se má nazývat Mezinárodní den studenstva a Den boje za svobodu a demokracii.
Tak to je ten název. Čili není to den, který by se nazýval mezinárodní den studenstva. Je to den, který se nazývá mezinárodní den studenstva a den boje za svobodu a demokracii. Není pravda, když to vezmu úplně přesně to, co říká pan předseda Štěch. Žádný takový den mezinárodně uznán není. Pokud jsme chtěli nazpět mít nějaký den, který vznikl díky činům našich studentů, tak potom jsme měli říct, že chceme, aby 17. listopad byl Den boje za svobodu a demokracii a nechat to být. A také Mezinárodním dnem studenstva.
A byly by v jednom datu dva významné dny. Nechci to zlehčovat a nechci jít do detailů, ale takto to prostě je. A není pravdou, že když jsme přidali Mezinárodní den studenstva k názvu Den boje za svobodu a demokracii, že tím pádem jakoby nazpátek se nám vrací na mezinárodní scénu Mezinárodní den studenstva. Není to pravda, je to celý název. To je tak, jako když někdo se jmenuje, já nevím, Miloš Zeman a Miloš Vystrčil, tak by se řeklo, že je to to samé, že jsou oba Milošové. Ale pak je tam ještě příjmení…
To je první věc.
Druhá věc. Není pravdou, že pozměňovacím návrhem, který byl přijat výborem, se vracíme k původnímu návrhu předkladatele. Původní návrh předkladatele byl, aby 31. srpen byl Dnem spojení přemyslovské a lucemburské dynastie, protože 31. srpna 1310 se stali Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský. Pak to někdo někam posunul ke Dni Karla IV. a pak to zase někdo někam posunuje a přidává k tomu dopředu Elišku Přemyslovnu, která byla matkou Karla IV. Ale všechno jsou to náhražky původního návrhu navrhovatele. Jde tedy o to, abychom si říkali, jak to je.
Třetí věc, která tam podle mého názoru vůbec nepatří, protože s tím nijak nesouvisí, je významný den, kterým je Den seniorů, 31. říjen. A to všechno jsme dali dohromady s tím, že tři dny, které projednáváme, tak jeden je státní svátek a dva mají být významnými dny, kterých podle důvodové zprávy pana předkladatele je deset, podle našeho legislativního odboru je jedenáct. Přiznám se, že jak je to ve skutečnosti, jsem to nedokázal přesně zkontrolovat. V takové situaci tedy jsme.
A úplně na závěr chci říci jedno. Myslím si, že pokud má mít naše republika nějaké významné dny, měly by významné dny vznikat tak, že budou přijímány za poměrně širokého konsenzu a ne na základě nějaké rozporuplné debaty. A to se bohužel tady děje. A v tom případě je otázkou, jestli skutečně není nejlepší to odložit do některé doby, kdy budeme více schopni se shodnout a ne se dohadovat, co je a co není správně a co jak kdo myslel nebo nemyslel.
