Zprávy ze Senátu: Že by ten Senát k něčemu byl?

Bylo to zhruba v polovině minulého týdne (úterý 18. 1. 2011), kdy mě oslovil jeden zástupce firmy s problémem, který se týkal vládou předloženého návrhu změny zákonu o dani z přidané hodnoty (DPH). Situace byla taková, že v návrhu zákona, který byl již schválen Poslaneckou sněmovnou, zůstala chyba – nelogičnost.

Bylo to zhruba v polovině minulého týdne (úterý 18. 1. 2011), kdy mě oslovil jeden zástupce firmy s problémem, který se týkal vládou předloženého návrhu změny zákonu o dani z přidané hodnoty (DPH). Situace byla taková, že v návrhu zákona, který byl již schválen Poslaneckou sněmovnou, zůstala chyba – nelogičnost. Nyní nechť mi zejména znalci daní a příslušné terminologie odpustí, ale pro srozumitelnost vysvětlím dopady této chyby pro firmy zjednodušeně a snad i pochopitelně.

Většina z nás asi ví, že plátci DPH při koupi zboží nejdříve v jeho ceně zaplatí i DPH a následně jim je tato část (procento) ceny zboží státem na základě žádosti vrácena. Problém navrhované změny spočíval v tom, že navrhovatel zákona v jednom z paragrafů nelogicky změnil způsob určení data, které je rozhodné pro možnost uplatnění žádosti plátce o navrácení DPH.

Nový návrh zákona způsoboval vlivem zmíněné nelogičnosti podnikatelům – plátcům DPH dva problémy:

1. Zákon posouval možnost podnikatele – plátce DPH podat žádost o navrácení DPH o měsíc případně i čtvrtletí (podle toho, zda je plátce DPH jeho měsíčním nebo čtvrtletním plátcem). Podnikatel se tak stával vůči státu na měsíc či čtvrtletí nedobrovolným věřitelem a stát dlužníkem. Jak říkají daňoví znalci, docházelo k porušení daňové neutrality.
2. Zákon způsoboval potřebu provést od dubna tohoto roku úpravy nebo si zakoupit nový počítačový program, neboť ten současný se podle nově navrhovaných pravidel neuměl chovat. Účetní u všech firem, které jsou plátci DPH, by museli vše vysčítávat pěkně ručně s kalkulačkou.

Ve spolupráci se senátorem Petrem Pakostou, který je daňovým poradcem, se nám podařilo přesvědčit většinu ostatních senátorů a nakonec i předkladatele, že je třeba tuto nelogičnost v zákoně opravit.

Senát tedy vrátil daný zákon s potřebnou navrženou úpravou do Poslanecké sněmovny a bude nyní na Poslanecké sněmovně, jak se zachová. Vzhledem ke smířlivému postoji předkladatele (ministr financí Miroslav Kalousek) věřím, že vše dobře dopadne a Poslanecká sněmovna schválí návrh s navrženým pozměňovacím návrhem.

Vím, že jeden takový příklad nedokazuje nutnost existence Senátu, ale minimálně dokazuje, že není k ničemu. Ano, můžeme se zeptat: „A nemělo by to být tak, že vláda nebo Poslanecká sněmovna nebudou dělat takovéto chyby?“ Asi mělo. Ale všichni přece víme, že bez chyb není vůbec nikdo. A rozhodně nepíši tuto větu jako omluvu. Určitě je třeba pracovat pečlivěji a čím méně chyb v zákonech Senát nalezne, tím lépe pro nás všechny.

Miloš Vystrčil
senátor